Listopad roku 2006 jsme prožili opravdu daleko. Stroj času skutečně existuje a naše letadlo nás nepřeneslo jen o pár stovek kilometrů dál, ale zejména o mnoho staletí zpět. Poznali jsme, že pro nás běžné věci jako silnic ve městě, elektřina či voda nejsou samozřejmé a mohou být dost vzácné.

Po příletu do Addis Abbeby jsme se vydali na jih a přes Awasu s Člověkem v Tísni jsme dojeli do Arba Minch s krokodýli, zebrami a zejména hrochy. Tady jsme poprvé nabyli dojmu, že v tak zapadlé části světa jsme ještě nebyli. Při návratu jsme se zde už cítili skoro jako doma, v luxusu a pohodlí. Každopádně jsme se vydali dál. Tedy tam, kam už silnic rozhodně nevede. Dokodrcali do příjemného horského městečka Konso a pokračovali se zastávkami ve vesnicích dále na jih až do Turmi, hlavního města přírodního národa Hamerů. Zpět jsme se vraceli přes Jinku, kde je dokonce letiště. I když to slouží většinu času jako pastvina. Taky jsme se setkali s obávaným národem Mursiů, i když jen na tržišti, ale i tak si jejich obličeje budu ještě chvíli pamatovat.

• 10. května 2007 v 19:00 jsme promítali fotky. Pokud jste ho prošvihli, dejte vědět a třeba ho někdy zopakujem.
• V prosinci 2006 o cestě vyšel článek „Jak to chodí v Etiopii“ ve skautském časopise Ajeťák. Stáhnout pdf verzi časopisu (strana 9-10).