Namisto planovaneho vyletu do odlehle oblasti Dolpa jsme se kvuli problemum s povolenim ke vstupu vydali do narodniho parku Sagarmatha. Narozdil od Dolpa je to jeden ze dvou nejnavstevovanejsich parku, a tak se tu s turistickym ruchem dost pocita. Priroda je nadherna, vyhledy jsou nektery rana naprosto dokonaly a vic nez nachozene kilometry tady cloveka zmaha ridnouci vzduch. I kdyz „Everest base camp trek“, jak se tato prochazka obvykle nazyva, zni skutecne dost drsne, je to spis krasna vychazka v dokonalych horach, po pekne vyslapane cesticce, se spoustou hotelu a hotylku na prespani a obcerstveni a s ochutnavkou problemu s vyssi nadmorskou vyskou.

Když vyrazíte z Káthmandú autobusem směrem na sever do oblasti Langtang, občas pomůžete spolucestujícím dostavět kus chybějící dálnice (rozumějte polňačky, po které většinou dokáže projet vozidlo), občas přehradíte vodopád či přejdete pěšky úsek, který nedokážete s řidiči opravit (třeba desítky metrů chybějící cesty), dorazíte do vesničky Syafrubesi. Pak je to už jen pár dní pěšky do kopečka nádherným lesem se stromy obrostlými mechem a snad miliony druhů všelijakých kytek a keřů. Občas je třeba projít vodopádem, posedět na čaji u nějakého domorodce, nebo obejít nedávný sesuv cestičky. Cesta je ale zřejmá, a tak se prostě najednou objevují věci jako buddhistický modlitební mlýnek, který je poháněn potůčkem, modlitební zídky mani a najednou ztjistíte, že ona nenápadná budova, doslova obsypaná praporky, je Kijanjin gompa.

Trocha povídání o tom, kterak se skupinka cestovatelů do Nepálu dostala, a taky o tom, jak se nám líbí Káthmandú, že vyrážíme zítra na 14 dní trekovat do Langtangu a prostě o tom, že je Nepál príma a tak.

Říká se, že v Indii lze nalézt cokoliv. My jsme se rozhodli to vykoušet a dali si za cíl ochutnat co nejvíc světových náboženství. Logicky prvním místem bylo tedy nejposvátnější hinduistické město na světě - Varánasí. Dále jsme navštívili druhou největší sikhskou gurudváru ve městě Patna. Poblíž se v uličkách skrývala také měšita pro místní muslimy a když jsme ji hledali, narazili jsme na katolický kostel. Nejzásadnější je ale návštěva Bódgáji a meditace pod stromem Bódhi, kde Buddha dosáhl nirvány.

Na našich promítáních, vyprávěních a fotografiích jste se s námi již mohli vydat na iránské bazary, za etiopskými přírodními národy, za syrskou pohostinností, jordánskými korály, indickou posvátnou Gangou, ale také do budhistických klášterů v Himalájích, na pyramidy hluboko v mexickém yucatánském pralese, do Bulharských hor i k móři, za tureckými řidiči kamionů, nebo třeba marockými beduíny.

Letos jsme se rozhodli vyměnit vyprahlé pouště za cesty nasáklé vodou, suché vedro za mokré, nebe bez jediného mráčku za monzunové období a pohodlí měst za neponičenou krásu hor. Je pravda, že z cest tentokrát nebudeme psát zrovna často, protože vážně nebude odkud, ale o to hlubší zážitky, hezčí fotky a emotivnější vyprávění hodláme přivézt. Ale abychom vás moc neodradili, zkusíme sem přeci jen občas napsat kde zrovna žijeme a co nás potkalo.

Takže náš plán je asi zhruba takový: New Delhi → Varanasi → Patna → Kathmandu → 14 dní treky v Langtangu → Kathmandu → 14 dní treky v Dolpo nebo kolem Annapuren → New Delhi.